Popis
-
Marie von Ebner-Eschenbach (1830-1916) se narodila jako Marie Dubská, dcera hraběte Dubského z Třebomyslic, ve Zdislavicích na Moravě. Matka ji zemřela záhy po porodu a jako dítě byla vychována českou chůvou, výhradně německou výchovu jí zavedla až její nevlastní matka Xaverina z Kolovratů.
Marie projevovala odmala velký zájem o divadlo a literaturu, ve čtrnácti letech vytvořila své první literární dílo, drama s námětem z francouzských dějin. Zatímco její první dramatické pokusy neuspěly, brzy se prosadila povídkami, novelami a romány. Ty už publikovala pod jménem Ebner-Eschenbachová, když se v roce 1848 provdala za svého bratrance barona Moritze von Ebner-Eschenbach.
Její nejslavnější román Božena vyšel v roce 1876, jeho hlavní hrdinkou je česká chůva, jejím předobrazem byla skutečná chůva starající se o malou Marii. Rovněž čtenářsky velmi oblíbeným byl ve své době román Obecní dítě. Z dalších próz uveďme společensko-kritickou novelu Svobodní pánové z Gemperleinu, Oversberg, Krajský fyzik, Hodinářka Lotti a povídka ze světa zvířat Krambambuli. Pro své příběhy čerpala náměty z Vídně, kde žila od roku 1856, i okolí Zdislavic, kam každé léto zajížděla. Jejím posledním přáním pak bylo spočinout v rodinné hrobce ve Zdislavicích.
V poslední čtvrtině 19. století byla Marie von Ebner-Eschenbach považována za nejvýznamnější rakouskou spisovatelku. Je řazena mezi realistické spisovatele, řešící ve svém díle problémy chudých lidí a lidí žijících na okraji společnosti. Pro sociální cítění i náměty próz bývá často srovnávána s Boženou Němcovou, na rozdíl od ní se však vyjadřuje kriticky k problémům ve společnosti.
Roku 1898 byla vyznamenána nejvyšším rakouským civilním řádem, Čestným křížem za umění a literaturu. Jako první žena získala o dva roky později čestný doktorát z filozofie na Vídeňské univerzitě. V českých zemích je bohužel dnes osobnost a dílo Marie von Ebner-Eschenbach téměř neznámé, na rozdíl od Rakouska, kde jsou společně s Ferdinandem von Saar považováni za nejvýznamnější rakouské spisovatele konce 19. století.
Písemná pozůstalost Marie von Ebner-Eschenbach je uložena na více místech. Největší část pozůstalosti čítající 5381 inventárních jednotek, obsahující dopisy, rukopisy, osobní doklady a sbírky je uložena ve Wienbibliothek im Rathaus. Menší část pozůstalosti v rozsahu 375 inventárních jednotek ve 14 kartonech je uložena v Moravském zemském archivu v Brně, ve fondu G 366 Rodinný archiv Dubských Zdislavice. Součástí tohoto fondu je soubor 36 diárií Marie von Ebner-Eschenbach z let 1863-1909.
K zapisování využívala předtištěné diáře vídeňského tiskařství F. Rollinger zvané Merkbuch und Geschäfts-Kalender. Všechny diáře mají jednotnou velikost zhruba 19,5 x 12 cm. Knihy č. 3-7 jsou v kožené vazbě, zdobené zlacenými vlysy a ořízkou, knihy č. 27-36 mají koženou vazbu, ale jsou bez výzdoby, ostatní knihy mají pevnou plátěnou vazbu zdobenou slepotiskem. Fyzický stav knih je až na knihy č. 2, 3 a 21 dobrý, u výše zmíněných knih jsou zřejmě již od samotné autorky vyřezané listy, pisatelka si totiž deníky zpětně přepracovávala. Zápisy jsou psané německy, kurentním písmem, výjimečně text doprovází kresba autorky nebo vložený novinový výstřižek.
Deníky jako pramen osobní povahy přináší v prvé řadě pohled na niterný život pisatelky, díky záznamům o navštívených divadelních hrách a přečtených knihách se dozvídáme o uměleckých vzorech a dramatech tvůrčího hledání. Stejně tak vykreslují intimní drama hledání sebe sama, boj Ebner-Eschenbachové za slučitelnost role ženy a spisovatelky na konci 19. století. Její deníky ale překračují hranici soukromého pramene a stávají se výpovědí o své době, jejich mravech, ideálech, falešných vizích a frustracích. Četné záznamy v denících, dokumentující vztah Ebner-Eschenbachové k rodné zemi, jsou podle předního českého germanisty prof. Jiřího Munzara dokladem, že Marie Ebner-Eschenbachová patří k oněm velkým postavám minulosti, které dodnes spojují v mnoha bodech Moravu a Rakousko.
Mimořádnost tohoto pramene spatřujeme ve skutečnosti, že se jedná o pramen osobní povahy přední rakouské spisovatelky konce 19. století. O jeho důležitosti též svědčí fakt, že v letech 1989-1997 vznikla z pera německých literárních vědců Karla Konrada Polheima a Norberta Gabriela šestisvazková kritická edice výše zmíněných deníků, která je hojně využívána badateli.
Dne 5. května 2016 byl soubor diárií Marie von Ebner-Eschenbach prohlášen za archivní kulturní památku č. 166.
Literatura k deníkům: VESELÝ, Jiří: Tagebücher legen Zeugnis ab. Unbekannte Tagebücher der Marie von Ebner-Eschenbach. In: Österreich in Geschichte und Literatur 15 (1971), s. 211-241; ČOUPKOVÁ, Anna: Der schriftliche Nachlass der Marie von Ebner-Eschenbach. Im Familienarchiv Dubský. Beilage: Inventar des schriflichen Nachlasses der Marie von Ebner-Eschenbach. In: Marie von Ebner-Eschenabch. Eine Bonner Symposion zu ihrem 75. Todesjahr. Bern:Peter Lang, 1994, s. 27-41; GABRIEL, Norbert: Die Tagebücher der Marie von Ebner-Eschenbach. In: Marie von Ebner-Eschenbach. Život a dílo-Leben und Werk. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1999, s. 39-51.
Literatura k Marii von Ebner-Eschenbach: KRETSCHMANN, Carsten:Marie von Ebner-Eschenbach. Eine Bibliographie. Kritische Texte und Deutungen herausgegeben von Karl Kurt Polheim und Norbert Gabriel. Erster Ergänzungsband. Niemeyer Verlag, Tübingen 1999; MUNZAR, Jiří: Marie von Ebner-Eschenbach, velká moravská spisovatelka německého jazyka. Brno: Národní památkový ústav Brno, 2003; JEŘÁBKOVÁ, Eleonora: Moravská spisovatelka Marie Ebnerová z Eschenbachu a Zdislavic. Brno: Moravské zemské muzeum, 2014.
Informace
-
Digitalizace deníků byla zahájena v roce 2016. Základem pro orientaci v digitalizovaných archiváliích je inventář fondu G 366 - Rodinný archiv Dubských Zdislavice z roku 1991, jehož autorem je Mgr. Anna Hamerníková. Jeho prohlížení je možné pomocí aplikace pro prohlížení archivních pomůcek, případně je k dispozici ve formátu PDF. V současné době jsou digitalizovány všechny deníky. Jedná se o inventární čísla v rozsahu 539 až 575. Zajímavé jsou rovněž literární poznámky uložené pod inventárním číslem 582.
Prázdné strany nebyly skenovány.
Pro případné konzultace se obracejte prosím na paní Švancarovou.
Odkazy
-
Inventář fondu G 141 - Rodinný archiv Dubských Lysice si můžete prohlédnout zde.