Moravský zemský archiv v Brně
Sbírka rukopisů Františkova muzea Brno
Poř.č. 6, Sign. 7, Antifonář královny Elišky Rejčky
Poř.č.6
Signatura:7
Obsah: Antifonář královny Elišky Rejčky z 1. čtvrtiny 14. století.

Součástí bohatě nadané královské fundace kláštera cisterciaček Aula sanctae Mariae na Starém Brně byla i kolekce devíti mimořádně zdobených liturgických rukopisů. Jde o soubor knih, které byly nezbytné pro bohoslužby kláštera v průběhu celého liturgického roku. Nechala je vytvořit přímo fundátorka kláštera česká a polská královna Eliška Rejčka († 1335). Po zániku starobrněnského kláštera na konci 18. století byly tyto rukopisy uloženy v registratuře moravského gubernia, odkud se dostaly do různých institucí. Kromě exemplářů deponovaných dnes ve Vídeňské národní knihovně a v knihovně kláštera Rajhrad k nim patří také antifonář uložený v Moravském zemském archivu v Brně jako součást fondu G 11 Sbírka rukopisů Františkova muzea. Antifonář, který má signaturu 7, pochází z roku 1317 nebo z doby krátce pozdější. Má rozměry 45x32,5 cm; rozsah je 224 pergamenových folií; vazba knihy potažená tmavohnědou kůží. Rukopis obsahuje texty a notace antifon pro svátky svatých od sv. Štěpána a po sv. Ondřeje, od folia 189 pak hymny ke svatým. Text je psán pravidelnou gotickou minuskulou typickou pro období počátku 14. století. Hodnota liturgického manuskriptu je dána především jeho mimořádnou výtvarnou kvalitou, která je mnohem výraznější a pestřejší, než je tomu u jiných exemplářů z kolekce královny Elišky Rejčky. Jde v první řadě o iniciály zdobené figurálními motivy souvisejícími s obsahem rukopisu, které zachycují postavy či hlavy Ježíše Krista, Panny Marie, andělů, světců či jiných osob a ojediněle biblické výjevy. Vytříbený vkus iluminátora se zde projevil v precizním technickém i barevném zpracování jednotlivých výjevů. Další skupina iniciál je zdobená formou rostlinného ornamentu. Větší iniciály v červené, černé nebo modré barvě bez figurální výzdoby jsou pak vyplněny filigránovým dekorem. Vysoká výtvarná kvalita je patrná i ve výbězích jednotlivých iniciál. Jsou rozvinuty buď do závitů s rostlinnými motivy, nebo z nich vyrůstají groteskní figury, např. okřídlení draci. Okraje folií jsou zdobené pestrými bordurami, i v jejich ornamentálním rámci se vyskytují drobné figurální či rostlinné motivy.

Antifonář královny Elišky Rejčky, uložený v Moravském zemském archivu v Brně, je excelentní ukázkou české knižní malby první poloviny 14. století, do níž se promítaly tehdejší evropské malířské vlivy. Svým přímým propojením s královskou donací významného moravského kláštera patří k písemným památkám mimořádného významu.
Literatura: Jan Květ, Iluminované rukopisy královny Rejčky, Praha 1931, zejm. s. 72-87; Klára Benešovská (ed.), Královský sňatek, Eliška Přemyslovna a Jana Lucemburský 1310, Praha 2010, s. 498-500; Irena Zachová – Stanislav Petr, Soupis sbírky rukopisů bývalého Františkova muzea v Brně, Praha 2010, s. 14-18 (zde i další literatura).
Čas. rozsah:1317
Ukl.j.: