Často kladené dotazy

Rád bych získal stručnou informaci o katastrálních mapách a jejich uložení.

Sbírka katastrálních map je v Moravském zemském archivu uložena ve fondu D 11. Jedná se o několik tisíc map, tzv. čistých otisků originálních katastrálních map a dále o otisky, které byly používány katastrálními úřady k zakreslování parcelních čísel a nejrůznějších změn. Prozatím jsou přístupné první dvě řady: I-Morava, II-Slezsko. Celkem obsahují 3939 inventárních čísel, tj. 3117 katastrálních území z let 1820-1949. Jedná se o katastrální obce, nacházející se na území bývalých zemí Morava a Slezsko. Mapa jsou v měřítku 1:2880. Originální katastrální mapy a tzv. císařské otisky (kolorované otisky originálních map, které byly zasílány dvorské komisi do Vídně), dále mladší katastrální mapy a mapy českých obcí jsou uloženy v Ústředním archivu zeměměřičství a katastru v Praze.

Jak postupovat při předkládání žádostí o schválení obecních symbolů.

Rozsáhlé sbírky obecních pečetí z celé Moravy umožňují starostům obcí, kteří připravují ve smyslu zákona o obcích zpracování návrhu znaku a vlajky, i jejich tvůrcům, připravit návrhy, vycházející z historie obce. Projednání návrhů cestou Moravského zemského archivu (e-mail:starha@mza.cz) urychluje jednání, týkající se předkládání žádostí o schválení obecních symbolů a jejich udělení předsedou poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Formální postup k předkládání žádostí o schválení obecních symbolů je stanoven v Usnesení podvýboru pro heraldiku a vexilologii č. 6 ze dne 7. září 2005.

Hledám doklady o povýšení obce na městečko.

Moravský zemský archiv uchovává archiválie, které obsahují doklady o povýšení jednotlivých obcí na městečko nebo se během svého historického vývoje staly městysem (městečkem). Pro oblast bývalého Jihomoravského kraje má archiv tyto podklady dokonale zpracovány, pro ostatní oblasti Moravy má k objasnění těchto údajů dostatečné podklady ve svých archivních fondech.

Českou správou sociálního zabezpečení, příp. současným zaměstnavatelem mi bylo sděleno, že nemám prokázána odpracovaná léta u dnes již neexistující organizace. Mohu potřebné dokumenty dohledat v Moravském zemském archivu v Brně?

V Moravském zemském archivu se dokumenty dokládající délku odpracovaných let jednotlivců, příp. výše jejich výdělku, až na některé výjimky neukládají (touto výjimkou je bývalý Jihomoravský krajský národní výbor v Brně, ne však jím zřizované organizace), neboť se nejedná o dokumenty trvalé hodnoty, tj. o archiválie. Tyto doklady však mají dlouhodobou uschovací lhůtu, během níž o ně musí pečovat buď zaměstnavatel, nebo jeho nástupce, případně soukromá spisovna. Moravský zemský archiv v Brně má v některých případech k dispozici údaje o tom, kam subjekty před zánikem svoje dokumenty uložily, pokud však tuto skutečnost archivu sdělily. Předmětem takové evidence jsou pak organizace, jejichž okruh je určen územní působností Moravského zemského archivu, která je vymezena kraji Jihomoravským, Zlínským a krajem Vysočina.

Základním předpokladem, aby archiv mohl sdělit kontakt na subjekt, který se dnes o požadované dokumenty stará, je uvedení názvu organizace, kde žadatel pracoval, neboť předmětem evidence jsou organizace, nikoliv jmenné seznamy osob. Informace z uvedené evidence lze získat podáním Žádosti o zjištění uložení dokumentů zaniklé organizace, na základě které Moravský zemský archiv sdělí kontaktní adresu, kde jsou nyní požadované dokumenty uloženy, v případě jejího nezjištění navrhne další postup (např. kontaktování likvidátora či správce konkurzní podstaty apod.).

Závěrem je třeba upozornit na skutečnost, že délka uchování mzdových listů byla ze zákona původně 20 let od data, kterého se týkají, novelou účetního zákona v roce 2001 byla prodloužena na 30 let, organizace je však v řadě případů na doporučení státních archivů uchovávají déle, nejčastěji 45 let.

V zákoně č. 499/2004 Sb., o archivnictví, spisové službě a změně některých zákonů se hovoří o tzv. příslušnému archivu. Jsme organizací působící v Jihomoravském kraji (příp. Zlínském kraji nebo kraji Vysočina), jak zjistím, který z archivů je příslušný mé organizaci?

Příslušnost archivů je stanovena zákonem a zejména u veřejnoprávních původců je ze zákona zjistitelná. V některých případech však i u těchto veřejnoprávních organizací je působnost někdy přenesena smluvně na archiv jiný. Ne zcela zřejmá je situace u soukromoprávních původců. Pokud organizace potřebuje zjistit, který archiv je pro ni příslušný při výkonu zákona č. 499/2004 Sb., lze se v této věci obrátit buď na pracovníky Skupiny předarchivní péče a státní kontroly v Moravském zemském archivu v Brně nebo na nejbližší státní okresní archiv, který mu tuto informaci sdělí. V případě okresu Brno – město platí následující: - u Magistrátu města Brna a jeho městských částí je příslušným veřejným archivem Archiv města Brna, - u příspěvkových organizací a právnických osob zřizovaných městem Brnem je příslušným veřejným archivem Archiv města Brna, - u Vysokého učení technického v Brně je příslušným veřejným archivem Archiv Vysokého učení technického v Brně, - u Masarykovy univerzity je příslušným veřejným archivem Archiv Masarykovy univerzity, - u ostatních organizací, výše neuvedených, je příslušným veřejným archivem Moravský zemský archiv Brně, a to jeho brněnská centrála. Z uvedených archivů je správním úřadem na úseku archivnictví pouze Moravský zemský archiv v Brně.

Rád bych provozoval koncesovanou živnost „Vedení spisovny“. Jak mám postupovat?

Podrobně se této problematice věnuje dokument Informace pro zájemce o provozování koncesované živnosti "Vedení spisovny"". Obecně lze uvést:

1. zájemce o provozování této živnosti požádá o udělení koncese místně příslušný živnostenský úřad, žádost doloží doklady prokazující splněné úplné střední nebo úplné střední odborné vzdělání, 3 roky praxe v administrativě a bezúhonnost všech zaměstnanců (požadováno přílohou č2. . 3 Koncesované živnosti, skupina 314),

2. živnostenský úřad v rámci projednání žádosti o koncesi ji postoupí podle místa provozovny k posouzení naplnění stavebně technických a bezpečnostních podmínek místně příslušnému státnímu oblastnímu archivu, kterým je v případě Jihomoravského kraje, Zlínského kraje a kraje Vysočina Moravský zemský archiv v Brně,

3. na základě žádosti živnostenského úřadu dohodne Moravský zemský archiv v Brně se spisovnou termín, ve kterém provedou archivní inspektoři v provozovně místní šetření,

4. na základě zjištěných skuteč8. ností v provozovně žadatele o udělení koncese „Vedení spisovny“ vydá Moravský zemský archiv v Brně stanovisko do 30 dnů od doručení žádosti živnostenskému úřadu, jenž žádost archivu zaslal. Stanoviskem archivu je živnostenský úřad vázán.

Každý zájemce o udělení koncese „Vedení spisovny“ může požádat archivní inspektory Moravského zemského archivu v Brně o poskytnutí bezplatné metodické pomoci v dané záležitosti.

Jako likvidátor zanikající společnosti jsem byl krajským soudem vyzván, abych k návrhu na výmaz společnosti přiložil potvrzení územně příslušného státního oblastního archivu, že s ním bylo projednáno zabezpečení archivu a dokumentů zanikající společnosti. Který archiv a na základě čeho mi takové potvrzení vystaví?

Potvrzení vystavuje buď centrála Moravského zemského archivu v Brně, příp. některý z jejich státních okresních archivů. Zatímco u organizací působících v okrese Brno – město je příslušnou vždy centrála, u ostatních okresů v působnosti Moravského zemského archivu je příslušnost závislá na tzv. vnitřní diferenciaci archivu. Tj., pokud likvidátorovi není tato skutečnost známa, doporučujeme obrátit se pro sdělení této informace buď na pracovníky oddělení pro metodiku Moravského zemského archivu v Brně nebo na nejbližší státní okresní archiv, který mu tuto informaci sdělí. Další postup likvidátora je stanoven v Informace pro likvidátory.