Historie Moravského zemského archiv v Brně

Minulost

Moravský zemský archiv (MZA)  byl zřízen v roce 1839 z iniciativy stavů v Brně, sídle nejvyšších zemských úřadů a hlavním městě Moravy, jako jeden z nejstarších společenskovědních  ústavů na Moravě, předchůdce akademických a univerzitních vědeckých pracovišť. Jeho posláním bylo zkoumat a vyhledávat prameny k dějinám Moravy a sbírat je koupí, přepisy nebo výpisy. Vznikl jako první archiv nového typu „na zelené louce“, tedy bez návaznosti na úřední registratury.

Byl zřízen moravským zemským sněmem a spravován moravským zemským výborem. I když šlo o ústav zemské samosprávy, plnil od roku 1855 funkci archivu nejvyšších zemských politických, soudních i samosprávných orgánů a stal se prvním archivem tohoto moderního typu v celé monarchii. Po vzniku brněnské univerzity se stal jakýmsi jejím zázemím, neboť řada profesorů filozofické fakulty (profesoři Navrátil, Hrubý, Šebánek) přešla na univerzitu po dlouholeté praxi v archivu. V roce 1907 získal důstojné umístění v účelově projektovaném poschodí nově postaveného Zemského domu na Žerotínově náměstí v Brně. Prostory, určené archivu, se však již ve třicátých letech ukázaly jako nedostačující. Archiv je po Národním archivu v Praze, který vznikl spojením Archivu ministerstva vnitra a Archivu země České (ten vznikl po vzoru Moravského zemského archivu v r. 1862) v roce 1954, druhým největším a nejvýznamnějším archivem v České republice.

Jako ústav, spravující nejcennější dokumenty k dějinám Moravy a pro období, kdy byla správa obou zemí spojena, k dějinám země Moravskoslezské, se nejen svým rozsahem, ale i významem uchovávaných dokumentů podstatně odlišuje od státních oblastních archivů, do jejichž kategorie je podle platné legislativy zařazen. Archiv uchovává archiválie zemských stavů a samosprávy moravské  od roku 1310, jejichž součástí je i soubor moravských zemských desek, moravských, případně moravskoslezských zemských a po roce 1949 krajských orgánů politické, finanční a soudní správy, církevní fondy včetně archivů v roce 1782 zrušených klášterů od roku 1078, v roce 1956 se jeho součástí staly archiválie zaniklých zemědělsko-lesnických archivů a po roce 1990 převzal z  podnikových archivů privatizovaných podniků 12 bkm archiválií prvorepublikových průmyslových firem a socialistických podniků od znárodnění do privatizace.

Soubor moravských zemských desek z let 1348-1642 (knih zemského soudu, zachycujících změny v držbě šlechtického majetku), slavnostně předaný archivu vrchním zemským soudem v roce 1931 a nařízením vlády ze dne 2. února 1998 (č. 46/1998 Sb.) uznaný po pražském Korunním archivu za druhou archivní národní kulturní památku  České republiky, je jedinečným  archivním souborem, který  nemá obdobu v žádné z okolních zemí. Spolu s dalšími archiváliemi od 12. století do současnosti uchovává Moravský zemský archiv nevyčíslitelné kulturní hodnoty, jedinečné doklady paměti národa, nezastupitelné jak pro dějiny Moravy, tak v širším kontextu i  pro obecné evropské dějiny.

Po roce 2000...

V současné době má centrála MZA vedle účelových prostor v Brně na Žerotínově nám. v Zemském domě z roku 1908 depozitáře a pracoviště na pěti místech v Brně a na desíti místech v krajích Jihomoravském, Vysočina a Zlínském, z  toho ve třech objektech jsou uložena církevní depozita. Z téměř všech těchto objektů je nutno dovážet archiválie do studovny v centrále archivu, pouze v Třebíči a Zlíně působí pobočné badatelny. Pobočné badatelny na Kunštátě a v Kroměříži lze provozovat jen mimo zimní období.

Od r. 2000 je archiv každoročně vymísťován z dosud užívaných, i když nevhodných objektů, případně zachraňuje archiválie poškozené přívalovými dešti, takže archiváři s vysokoškolskou kvalifikací ztrácí mnoho pracovních dnů neodbornou manuální činností.

  V r. 2002 převzal  MZA jako své vnitřní organizační jednotky 15 státních okresních archivů z krajů Jihomoravského, Vysočiny a Zlínského, s jejichž 55 bkm archiválií  se stal největším archivem v republice. V současné době historický MZA (centrála MZA) spravuje téměř 60 bkm (běžných km zaplněné regálové plochy) archiválií, z toho 20 bkm v Brně, zbytek ve venkovských depozitářích. Ve většině těchto prostor dochází ke stále se stupňující fyzické degradaci archiválií, jejímž výsledkem by bez včasného zásahu bylo jejich úplné zničení. Již kontaminováno nebo bezprostředně ohroženo je v současné době 40 km archiválií!

Úkolem archivu není jen péče o svěřené archivní bohatství, archiv se velmi výrazně podílí na vyhledávání dokladů k soudní i morální rehabilitaci za nezákonné jednání, křivdy a šikany komunistického režimu,  restitucím, státnímu občanství, válečné persekuci včetně holocaustu a nuceného nasazení a dalším celospolečenským úkolům.

Ročně navštěvuje centrálu MZA kolem 2000 badatelů, kteří zde vykonají přes 12 000 návštěv. Obrovskému zájmu veřejnosti neodpovídá stávající kapacita badatelny, ani když byla v r. 2001 rozšířena o dva bývalé depotní sály. Proto je již léta zaveden systém rezervací, který badatele značně omezuje. Dnes má badatelna k dispozici 51 míst. Archiváři centrály ročně vyřídí kolem 2000 písemných rešerší pro společenské účely i pro jednotlivce. Dojíždění za archiváliemi v kontaminovaných depozitářích mimo Brno je provozně náročné a dlouhodobý pobyt archivářů v těchto nepříznivých podmínkách jim působí zdravotní problémy.

Současnost - 2007

V nedávné minulosti, 30.10.2007 byla otevřena nová budova Moravského zemského archivu v Brně. V současnosti probíhá stěhování materiálů, jejich průběžná evidence a další související úkoly.

Od 2.1.2008 je opět v provozu badatelna a je opět plně k dispozici všem badatelům, nyní již v důstojnějších podmínkách, vhodných ke studium minulosti. Do budoucna připravujeme virtuální prohlídku po nové budově MZA.