Knihovna

Historie do r. 1945

Počátky archivní knihovny můžeme vystopovat již při samém vzniku Moravského zemského archivu. Když byl roku 1839 Antonín Boček ustanoven "Moravským stavovským historiografe" s úkolem sepsat dějiny Moravy, musel si především opatřit i tištěné prameny k politickým a právním rakouským dějinám. Po Bočkově smrti měla knihovna již 2485 svazků, mezi nimiž bylo i 163 starých tisků. Do dalšího vývoje archivní knihovny podstatně zasáhly, mimo jiné, dvě osobnosti – Petr rytíř Chlumecký a Dr. Berthold Bretholz.

Během působení Petra Chlumeckého v čele archivu se knihovna stává samostatně organizovaným celkem a začala, podle instrukce z 13. března 1856, sloužit badatelské potřebě vážných zájemců o moravské dějiny. Knihovna byla reorganizována a byl pořízen nový autorský a věcný katalog. Chlumecký také vytyčil hlediska, podle nichž se mělo postupovat při získávání nových knih a časopisů. Během této doby velmi vzrostl i počet vzácných starých tisků.

Také Dr. Berthold Bretholz věnoval knihovně, jejímu růstu i organizaci, velikou pozornost, neboť jak správně rozpoznal – "k vysvětlení, určování, studiu a zpracování archivních sbírek je nutně třeba i řádně vybavené knihovny". Rozšířil původní zaměření knihovny o díla historická, právnická, hospodářská, filosofická a encyklopedická a tím rozšířil její původní zaměření.

K další velké reorganizaci archivní knihovny došlo v r. 1907, po jejím přestěhovaní do nového zemského domu. V meziválečných letech bylo ke knihovnímu fondu přiřazeno několik drobnějších knihoven a knihovna se v podstatě rozrůstala pouze dobrovolnými dary jednotlivých autorů, kteří dodrželi předpis archivního řádu z r. 1900 a věnovali archivu své studie, zpracované s použitím archivních pramenů.

Historie po r. 1945

Největšího rozšíření knihovna doznala po r. 1945, kdy byla rozšířena o knihovny různých spolků, institucí a organizací či o knihovny z pozůstalosti význačných osobností. Cenným ziskem bylo i získání takřka kompletní série výročních zpráv všech rakouských gymnasií z let 1867 – 1918. Rychlý růst archivní knihovny si vynutil její podstatnou reorganizaci. Všechny knihovní celky byly spojeny dohromady, podle velikosti roztříděny, jednotně zkatalogizovány a začal být budován předmětový katalog.

Současnost

V současné době má knihovní fond Moravského zemského archivu 150 tis. svazků – tj. přibližně 6 km knih. Průměrný počet přírůstků za rok je cca 1000 svazků. Archivní knihovna se zaměřuje na díla historiografická, dějepisná, vlastivědná, regionální, dále na edice pramenů, archivnictví, pomocné vědy historické, dějiny umění. To platí i pro 58 titulů českých a 6 titulů zahraničních odebíraných periodik. Knihy jsou řazeny dle formátového stavění ve třech velikostech (I, II, III-nejmenší). Archivní knihovna má 4 katalogy lístkové a on-line katalog Clavius. Bohužel v on-line katalogu není zatím zpracován celý knihovní fond, takže pro vyhledávání knih vydaných před rokem 1998, slouží lístkové katalogy.
Lístkové katalogy:

1. Jmenný a názvový katalog knih a časopisů vydaných do r. 1997, v němž se vyhledává dle jména autora či podle podstatného jména z názvu,

2. jmenný a názvový katalog kniha časopisů vydaných od r. 1998,

3. předmětový katalog, v němž se nachází pouze česky psané tituly a to do r. 1998, poté funkci tohoto katalogu přebírá počítačový program a

4. systematický katalog, k němuž existuje ryze specifický návod. Do knihovny jsou včleněny i samostatné dílčí knihovny, které jsou odlišené signaturou, z nichž některé jsou včleněny do katalogů a některé mají katalog zvláštní (zámecké knihovny, výroční zprávy,…).

Profil knihovny

Knihovna Moravského zemského archivu sídlí v nové budově MZA v Novém Lískovci, v těsném sousedství Nemocnice Bohunice. K dispozici je příruční knihovna, ve které jsou umístěny cizojazyčné slovníky, encyklopedie, bibliografie, genealogické slovníky a učebnice, řady frekventovaných periodik – Časopis Matice moravské, Archivní časopis, Sborník archivních prací, Vlastivědný věstník moravský,…; Moravské zemské desky, Vlastivěda moravská, některé historické edice a nové přírůstky formátu II, III. Knihy i časopisy na základě vyplněné výpůjční stvrzenky půjčujeme pouze prezenčně, a to do badatelny (studovny) MZA. Knihovnu navštíví ročně průměrně 1500 badatelů a průměrný počet výpůjček za rok je 4500 svazků.

Pro evidenci používala archivní knihovna v letech 1996 – 2002 program KNIHOPIS fungující pod MS-DOS. Od roku 1996 byly počítačově zpracovávány nové přírůstky knihovny a započalo se i s  retrospektivním zpracováváním. V letech 2002-2010 používala knihovna program Knihovna 7, který byl vytvořen speciálně pro MZA. Od roku 2011 slouží pro evidenci knihovní systém Clavius. Archivní knihovna není zapsána v evidenci Ministerstva kultury jako veřejně přístupná knihovna a není také zapojena do žádných knihovnických programů, projektů či grantů. I přes tyto překážky je knihovna MZA pro své založení, bohatství a poklady ve svých fondech, velmi výjimečná a čeká na své docenění.