Krátká historie sčítání lidu

Sčítací operáty (sčítací archy, sčítání lidu) patří mezi významné historické prameny, které jsou hojně využívány pro demografické, sociologické výzkumy a stejně tak slouží jako cenný zdroj informací o jednotlivcích a jejich osudech soukromým badatelům, vědeckým pracovištím, ale i orgánům veřejné správy (zejména soudům). Na našem území se první pokusy o soupis obyvatel uskutečnily již ve středověku, kdy sloužily k vojenským a daňovým účelům. Zahrnovaly tedy jen část populace.

Za významný mezník lze považovat rok 1753, kdy Marie Terezie vydala patent o každoročním sčítání lidu. Samotné sčítání bylo zahájeno v roce 1754 a poprvé se konalo současně a jednotně na území celého soustátí. Sčítání, stejně jako další pokusy, které proběhly v 60. letech 18. století, ale nebylo bohužel příliš úspěšné. Výsledky byly ovlivněny vzrůstajícími obavami ze zvyšování daní a odporem šlechty proti centrální politice Habsburků, vedly tedy k četným zkreslením.

Základem moderního sčítání lidu se stal říšský zákon o sčítání, vydaný 29. 3. 1869, jehož ustanovení bylo závazné až do zániku Rakouska-Uherska. Stanovoval pravidelné sčítání v desetiletých intervalech s tím, že kromě prvního se měly konat vždy z 31. 12. na 1. 1. v roce, který končil nulou. Evidovaly se údaje jako státní příslušnost, rodinný stav, náboženské vyznání, věk a pohlaví, případné fyzické vady – slepota, hluchota, později i mentální postižení. Od roku 1880 se evidovala také gramotnost.

Poslední sčítání lidu před první světovou válkou se uskutečnilo v roce 1910. Nově vzniklá československá republika potřebovala co nejrychleji zmapovat demografická data nově vytvořeného státu. V roce 1919 tedy došlo k založení Státního úřadu statistického a první sčítání proběhlo v roce 1921.


Digitalizovaný materiál

Do projektu digitalizace sčítacích operátů byla zapojena všechna okresní pracoviště Moravského zemského archivu – Státní okresní archivy Blansko,  Brno-venkov se sídlem v Rajhradě, Břeclav se sídlem v Mikulově,  Havlíčkův Brod,  Hodonín,  Jihlava,  Kroměříž,  Pelhřimov, Třebíč,  Uherské Hradiště,  Vsetín,  Vyškov se sídlem ve Slavkově u Brna, Zlín, Znojmo a  Žďár nad Sázavou. Digitalizovány byly veškeré sčítací operáty z let 1857–1921, které jsou uloženy v MZA. Sčítací operáty, které zde zveřejněny nejsou, se k dnešnímu dni bohužel nedochovaly a operáty od roku 1930 jsou uloženy v Národním archivu v Praze.

Digitalizaci sčítacích operátů prováděla společnost FamilySearch v letech 2014–2017, některá sčítání (v řádu jednotek), se digitalizovala ještě v letech 2018–2019. Celkem se jednalo o 710 běžných metrů archiválií a bylo zhotoveno cca 3,6 milionu snímků.

Vzhledem k obrovskému množství digitalizovaného materiálu nebylo v našich silách provést důkladnou kontrolu všech sad snímků, proto nelze zcela vyloučit ojedinělou chybu (např. chybějící sčítací arch, přehozené pořadí snímků apod.) Pokud takovou chybu objevíte, využijte, prosím, Kontaktní formulář a zjištěnou chybu nahlaste. Děkujeme!