Informace k aplikaci

Upozorňujeme badatele, že se jedná o testovací verzi aplikace pro prohlížení sčítacích operátů. Omluvte, prosím, případné technické nedostatky, na vylepšování aplikace průběžně pracujeme. V případě potřeby neváhejte, prosím, využít náš Kontaktní formulář. Děkujeme za pochopení.

Krátká historie sčítání lidu

Sčítací operáty (sčítací archy, sčítání lidu) patří mezi významné historické prameny, které jsou hojně využívány pro demografické, sociologické výzkumy a stejně tak slouží jako cenný zdroj informací o jednotlivcích a jejich osudech soukromým badatelům, vědeckým pracovištím, ale i orgánům veřejné správy (zejména soudům). Na našem území se první pokusy o soupis obyvatel uskutečnily již ve středověku, kdy sloužily k vojenským a daňovým účelům. Zahrnovaly tedy jen část populace.

Za významný mezník lze považovat rok 1753, kdy Marie Terezie vydala patent o každoročním sčítání lidu. Samotné sčítání bylo zahájeno v roce 1754 a poprvé se konalo současně a jednotně na území celého soustátí. Sčítání, stejně jako další pokusy, které proběhly v 60. letech 18. století, ale nebylo bohužel příliš úspěšné. Výsledky byly ovlivněny vzrůstajícími obavami ze zvyšování daní a odporem šlechty proti centrální politice Habsburků, vedly tedy k četným zkreslením.

Základem moderního sčítání lidu se stal říšský zákon o sčítání, vydaný 29. 3. 1869, jehož ustanovení bylo závazné až do zániku Rakouska-Uherska. Stanovoval pravidelné sčítání v desetiletých intervalech s tím, že kromě prvního se měly konat vždy z 31. 12. na 1. 1. v roce, který končil nulou. Evidovaly se údaje jako státní příslušnost, rodinný stav, náboženské vyznání, věk a pohlaví, případné fyzické vady – slepota, hluchota, později i mentální postižení. Od roku 1880 se evidovala také gramotnost.

Poslední sčítání lidu před první světovou válkou se uskutečnilo v roce 1910. Nově vzniklá československá republika potřebovala co nejrychleji zmapovat demografická data nově vytvořeného státu. V roce 1919 tedy došlo k založení Státního úřadu statistického a první sčítání proběhlo v roce 1921.

Digitalizovaný materiál

Do projektu digitalizace sčítacích operátů byla zapojena všechna okresní pracoviště Moravského zemského archivu – Státní okresní archivy Blansko,  Brno-venkov se sídlem v Rajhradě, Břeclav se sídlem v Mikulově,  Havlíčkův Brod,  Hodonín,  Jihlava,  Kroměříž,  Pelhřimov, Třebíč,  Uherské Hradiště,  Vsetín,  Vyškov se sídlem ve Slavkově u Brna, Zlín, Znojmo a  Žďár nad Sázavou. Digitalizovány byly veškeré sčítací operáty z let 1857–1921, které jsou uloženy v MZA. Sčítací operáty, které zde nejsou zveřejněny, se k dnešnímu dni bohužel nedochovaly. Výjimku tvoří sčítání z roku 1921, která jsou prozatím přístupná v souladu se zákonnými normami v síti badatelen MZA. Sčítací operáty od roku 1930 jsou uloženy v Národním archivu v Praze.

Digitalizaci sčítacích operátů prováděla společnost FamilySearch v letech 2014–2017, některá sčítání (v řádu jednotek), se digitalizovala ještě v letech 2018–2019. Celkem se jednalo o 710 běžných metrů archiválií a bylo zhotoveno cca 3,6 milionu snímků.

Vzhledem k obrovskému množství digitalizovaného materiálu nebylo v našich silách provést důkladnou kontrolu všech sad snímků, proto nelze zcela vyloučit ojedinělou chybu (např. chybějící sčítací arch, přehozené pořadí snímků apod.) Pokud takovou chybu objevíte, využijte, prosím, Kontaktní formulář a zjištěnou chybu nahlaste. Děkujeme!