Informace o knihovně

Historie

Počátky archivní knihovny můžeme vystopovat již při samém vzniku Moravského zemského archivu v Brně. Když byl roku 1839 Antonín Boček ustanoven „moravským stavovským historiografem“ s úkolem sepsat dějiny Moravy, musel si opatřit i tištěné prameny k politickým a právním rakouským dějinám. Po Bočkově smrti měla knihovna již 2485 svazků, mezi nimiž bylo i 163 starých tisků. Do dalšího vývoje archivní knihovny podstatně zasáhly, mimo jiné, dvě osobnosti – Petr rytíř Chlumecký a Dr. Berthold Bretholz. Během působení Petra Chlumeckého v čele archivu se knihovna stává samostatně organizovaným celkem a začala, podle instrukce z 13. března 1856, sloužit badatelské potřebě vážných zájemců o moravské dějiny. Knihovna byla reorganizována a byl pořízen nový autorský a věcný katalog. Chlumecký také vytyčil hlediska, podle nichž se mělo postupovat při získávání nových knih a časopisů. Během této doby velmi vzrostl i počet vzácných starých tisků. Také Dr. Berthold Bretholz věnoval knihovně, jejímu růstu i organizaci, velikou pozornost, neboť jak správně rozpoznal – „k vysvětlení, určování, studiu a zpracování archivních sbírek je nutně třeba i řádně vybavené knihovny“. Rozšířil původní zaměření knihovny o díla historická, právnická, hospodářská, filosofická a encyklopedická a tím rozšířil její původní zaměření. K další velké reorganizaci archivní knihovny došlo v roce 1907, po jejím přestěhovaní do nového zemského domu. V meziválečných letech bylo ke knihovnímu fondu přiřazeno několik drobnějších knihoven a knihovna se v podstatě rozrůstala pouze dobrovolnými dary jednotlivých autorů, kteří dodrželi předpis archivního řádu z roku 1900 a věnovali archivu své studie, zpracované s použitím archivních pramenů.
Největšího rozšíření knihovna doznala po roce 1945, kdy byla rozšířena o knihovny různých spolků, institucí a organizací či o knihovny z pozůstalosti význačných osobností. Cenným ziskem bylo i získání takřka kompletní série výročních zpráv všech rakouských gymnasií z let 1867 – 1918. Rychlý růst archivní knihovny si vynutil její podstatnou reorganizaci. Všechny knihovní celky byly spojeny dohromady, podle velikosti roztříděny, jednotně zkatalogizovány a začal být budován předmětový katalog.
Pro evidenci používala archivní knihovna v letech 1996 – 2002 program KNIHOPIS fungující pod MS-DOS. Od roku 1996 byly počítačově zpracovávány nové přírůstky knihovny a započalo se i s retrospektivním zpracováváním. V letech 2002-2010 používala knihovna program Knihovna 7, který byl vytvořen speciálně pro MZA.

Současnost

V současné době má knihovní fond Moravského zemského archivu 150 tisíc svazků – tj. přibližně 6 km knih. Průměrný počet přírůstků za rok je cca 1000 svazků. Archivní knihovna se zaměřuje na díla historiografická, dějepisná, vlastivědná, regionální, dále na edice pramenů, archivnictví, pomocné vědy historické, dějiny umění. To platí i pro 56 titulů českých a 3 tituly zahraničních odebíraných periodik. Knihy jsou řazeny dle formátového stavění ve třech velikostech (I, II, III-nejmenší). Archivní knihovna má 4 katalogy lístkové a od roku 2011 on-line katalog (knihovní systém) Clavius. Bohužel v on-line katalogu není zatím zpracován celý knihovní fond, takže pro vyhledávání knih vydaných před rokem 1998, slouží lístkové katalogy.
Lístkové katalogy:

  1. Jmenný a názvový katalog knih a časopisů vydaných do roku 1997, v němž se vyhledává dle jména autora či podle podstatného jména z názvu,
  2. jmenný a názvový katalog knih a časopisů vydaných od roku 1998,
  3. předmětový katalog, v němž se nachází pouze česky psané tituly a to do roku 1998, poté funkci tohoto katalogu přebírá počítačový program,
  4. systematický katalog, k němuž existuje ryze specifický návod.

Do knihovny jsou včleněny i samostatné dílčí knihovny, které jsou odlišené signaturou, z nichž některé jsou včleněny do výše uvedených katalogů a některé mají katalog samostatný (např. sbírka výročních zpráv školských zařízení a spolků z 19. a 20. století). Ve fondu knihovny se vyskytuje i velké množství vzácných starých tisků, které na své podchycení ve speciálním katalogu teprve čekají.
Knihy i časopisy půjčujeme na základě vyplněné výpůjční stvrzenky pouze prezenčně, a to do badatelny (studovny) MZA. V badatelně je volně k dispozici příruční knihovna, ve které jsou umístěny cizojazyčné slovníky, encyklopedie, bibliografie, genealogické slovníky a učebnice, řady frekventovaných periodik, např. Časopis Matice moravské, Archivní časopis, Sborník archivních prací, Vlastivědný věstník moravský, některé historické edice atd.