Co je to FILIGRÁN?
Název filigrán přejal František Zuman z francouzského výrazu „le filigrane“. V češtině tento výraz nebyl neznámý, protože rovněž označuje zdobící techniku ve zlatnickém řemesle, kde se také používá slabých kovových drátků. Další český výraz pro filigrán je průsvitka. Vznikl v důsledku toho, že papír propouští více světla – prosvítá – v místě filigránu díky slabší vrstvě papíroviny. Dalším ne příliš vhodným označením pro filigrán je vodoznak, což je zřejmě z německého výrazu „Wasserzeichen“, popřípadě z anglického „Watermark“. Ve staré němčině se přitom používal termín „Papierzeichen“. V Polsku rovněž došlo k převzetí tohoto označení, a proto jsou filigrány známé pod pojmem „Znak wodny“.
Vizualizace filigránu pomocí procházejícího světla
Jak vzniká a proč?
Filigrán vzniká při ruční výrobě papíru. Papírovina neboli suspenze rostlinných vláken ve vodě se nabírá na papírenské síto, které nechává protéci vodu zpět do kádě, a vlákna se usazují na jeho povrchu. Papírenská forma se skládá z jednoho deklu a dvou papírenských sít, na kterých je umístěn shodný filigrán. V místě, kde je na síto naletovaný nebo přišitý slabý kovový drátek vytvarovaný do určitého motivu, dochází k zachycení slabší vrstvy vláken. Tato místa se pak v procházejícím světle jeví jako světlejší.
Filigrány na papíru se začaly používat až s příchodem jeho výroby do Evropy. Arabský papír, který byl původně (podle přenesené znalosti výroby z Číny) čerpán na síta z bambusových vláken, nemohl být opatřen filigránem z technologických důvodů. Přesun této výrobní technologie do dalších zemí, s jinými přírodními surovinami a jinou úrovní zpracování pomocných materiálů, zapříčinil přirozený vývoj této technologie. U papíru se to projevilo používáním jiných výchozích surovin pro získávání papírové drtě a také u zvolených materiálů na výrobu nabíracích forem. Dobrá znalost zpracování kovů v Evropě se promítla do základu formy, kde byla bambusová vlákna vyměněna za kovové dráty. Tento fakt měl za následek, že začaly být používány značky – filigrány – na papíru, a to z jednoho prostého důvodu: bylo to možné. Označování produktů výrobní značkou bylo v té době v Evropě již běžnou praxí. Přišívání a následně letování drátků na kovové síto umožňovalo odlišit papíry z různých papíren, ale i papíry určené na jiné použití.
Ukázka přišitého drátku na papírenském sítu tvořící filigrán, papírna Jitřenka
Značka nebo označení výrobku ve smyslu ochrany výrobce, respektive konzumenta má historii téměř stejně dlouhou jako výroba sama. Neplatí to pouze u některých řemesel či výrobních odvětví, se značením výrobce, kvality, popřípadě druhu se setkáváme u všech materiálů a výrobků. Kontext a historii mezi těmito značkami shrnuje František Zuman ve svém článku Filigrány, jejich vývoj a význam z roku 1939. Zajímavé je, že i předchůdce papíru, a to pergamen byl opatřován ochrannými značkami, které byly dodávány buď výrobcem, anebo po schválení např. rektorem univerzity před samotným prodejem.
Kdo a proč studuje filigrány?
Možnosti filigranologie jako pomocné vědy historické nebyly dosud plně využity. V Čechách zatím nebyl proveden systematický průzkum dochovaných papírů z jedné papírny, krom jednotlivých ukázek, bez jednotného popisu či pravidel pro jejich obkreslování. Na základě studie filigránů je možné rekonstruovat rozměry původních archů papíru, nebo lokalizovat období a místo jeho výroby. K tomu je zapotřebí co nejpodrobnější průzkum dochovaných papírů z konkrétní papírny. V případě dostatečného množství archivního materiálu je možné vytvořit chronologický atlas filigránů dané papírny a daného druhu papíru. Takovýto průzkum je prováděn na archivních dokumentech Státního okresního archivu Jihlava, které byly psány na papír ze Starých Hor u Jihlavy. Za zakladatele české filigranologie lze považovat historika Františka Zumana a univerzitního profesora Miroslava Flodra. Oba byli uznávanými odborníky i v zahraničí a z jejich poznatků se čerpá dodnes.
Na přelomu roku 2022 a 2023 byly prezentovány výsledky z filigranologického průzkumu archiválií v SOkA Jihlava formou výstavy. Panely k výstavě „Jihlavský ježek ukrytý v papíru. Filigrány jihlavské papírny ve Starých Horách“ lze prohlédnout v odkazu Ježek ukrytý v papíru (88MB; pdf)
Důležité odkazy:
Mezinárodní normy pro registraci papíru s nebo bez filigránu (anglická celá verze)(2,12MB; pdf)
Mezinárodní normy pro registraci papíru s nebo bez filigránu (česká zkrácená verze)(200kB; pdf)
Informace z výstavy
Databáze filigránů papírny ve Starých Horách u Jihlavy
The memory of paper – největší propojená celosvětová databáze filigránů
Soubory ke stažení:
Dokumentace filigránu (319kB; pdf)
Filigrány – popisová karta (2kB; pdf)
Průzkum filigránů (12kB; xlsx)
Zdrojová literatura:
FLODR, Miroslav. FILIGRANOLOGIE – Úvod do studia filigránů. Brno, 1974.
ZUMAN, František. České filigrány XVI. století. Památky archeologické. Praha, 1922 (XXXIII), 277-286.
ZUMAN, František. České filigrány XVII. století I. Památky archeologické. Praha, 1929 (XXXV), 442-463.
ZUMAN, František. České filigrány XVII. století II. Památky archeologické. Praha, 1930 (XXXV), 268-271.
ZUMAN, František. České filigrány XVIII. století. V Praze: Nákladem České akademie věd a umění, 1932. 2 sv. Rozpravy České akademie věd a umění; tř. I, č. 78.