Mezinárodní den archivů 2021

Na středu 9. 6. 2021 připadá již tradiční Mezinárodní den archivů. Bývalo zvykem připomínat si tento den zpravidla pořádáním exkurzí, Dnů otevřených dveří či zvláště v poslední době oblíbenými menšími výstavami zaměřenými buď na archiválie k určitému tematickému okruhu, nebo šířeji na výběr zajímavých dokumentů tvořících jakousi průřezovou ukázku toho, co všechno lze v archivních depozitářích nalézt.
Bohužel, již podruhé nelze Mezinárodní den archivů oslavit tak, jak bychom si v ideálním případě představovali, přestože jsme v loňském roce doufali, že letos už bude možné připomenout si jej tradičním způsobem. Pandemickou situaci se snad už daří zvládat a můžeme tudíž vyjádřit naději, že se situace trvale obrací k lepšímu, přesto však i letos jsme ještě nuceni přistoupit pouze k této virtuální připomínce „svátku archivů“.
Zatímco při loňském Mezinárodním dni archivů jsme pro facebookovou prezentaci zvolili celek archiválií zaměřených na konkrétní historickou událost, tentokrát pro změnu a větší pestrost předkládáme výběr archiválií „napříč“ jednotlivými fondovými skupinami Moravského zemského archivu tak, aby každá z těchto skupin byla zastoupena alespoň jedním dokumentem. Jde o archiválie pozoruhodné z historického hlediska, zajímavé po stránce vizuální, nebo vážící se k událostem či osobnostem spjatým s moravskými dějinami. Informace o každé z prezentovaných archiválií jsou uvedeny samostatně v příslušných popiscích.
Věříme, že pro Vás tato „minivýstavka“ bude zajímavá a poutavá, a také, že se již v příštím roce v rámci Mezinárodního dne archivů budeme moci sejít při výstavách či exkurzích osobně a neomezovat se pouze na virtuální platformy.

MZA v Brně, A 3 Stavovské rukopisy, inv. č. 46, Kniha stavu rytířského, 1671
MZA v Brně, A 3 Stavovské rukopisy, inv. č. 46, Kniha stavu rytířského, 1671
Pozornost na krásné barokní kresbě v Knize stavu rytířského namalované Antonínem Martinem Lublinským přitahuje znak Moravy. Múza dějepisectví Kleió zde pro budoucí pokolení zachycuje kresbu a barvy moravské orlice. Nalevo za Kleió stojí Chronos, který v předsokratovské filosofii a v pozdější literatuře zosobňuje čas. Ukazuje na červenobíle šachovanou orlici, která je malířce vzorem. Vše pozoruje král Marobud napravo. Heroismus rytířů se zde spojuje s tradicí Markomanů – Moravanů a nejvyšší politické ctnosti s Markrabstvím moravským.
MZA v Brně, B 17 Moravské místodržitelství – patenty, karton č. 159
MZA v Brně, B 17 Moravské místodržitelství – patenty, karton č. 159
Císař Ferdinand III. nařizuje, aby se trvalým sídlem zemského soudu, zemských desk a nejvyššího zeměpanského úřadu Moravského královského tribunálu stalo město Brno; 26. 11. 1641. Zmíněné instituce dosud působily střídavě v Brně a Olomouci. Toto rozhodnutí bývá považováno za faktické prohlášení Brna hlavním městem Moravy.
MZA v Brně, B 40 Zemský úřad Brno - II. manipulace, karton č. 4173, čj. 32.556/1932
Ve dnech 22. – 23. 3. 1931 byla oblast kolem říčky Hané zasažena katastrofální povodní, kterou způsobila náhlá bouře a průtrž mračen, která se přihnala v odpoledních hodinách 22. 3. 1931. K rozsahu povodně přispěla i skutečnost, že se voda nemohla vsakovat do stále ještě promrzlé půdy, navíc prudký liják způsobil rychlé tání dosud ležících zbytků sněhu. Hladina vystoupala při kulminaci o 4,5 – 5,5 metru nad normální stav. Povodeň sice trvala poměrně krátce, avšak způsobila v okolí toku Hané obrovské materiální a hospodářské škody na budovách, komunikacích a zemědělských plochách. Jen dílem šťastné náhody nebyly žádné oběti na životech. Z písemností, které se k této události dochovaly, přinášíme na ukázku jeden z popisů průběhu povodně a způsobených škod, včetně výběru z několika přiložených fotografií.
MZA v Brně, C 12 Krajský soud trestní Brno, II. manipulace, sp. zn. Vr IX 2423/10, obžaloba 480/11, karton 286-287

První použití daktyloskopie v Brně

Trestní spis proti Ludvíku Tesaříkovi, který mezi 29. a 31. říjnem 1910 vyloupil obchod klenotníka Bertholda Bachnera v Brně. Při této loupeži došlo ke škodě v rozmezí 30–50 tisíc korun. V trestním spise se mino jiné nachází policejní identifikační karta obžalovaného s otisky prstů, dále dopis Ludvíka Tesaříka vyšetřujícímu Dr. Drexlerovi, ve kterém se Tesařík přiznává k činu. Spis rovněž obsahuje anonymní udání na klenotníka Eliáše v Rosicích, jenž „poměrně lacino prodává“ kradené klenoty.

MZA v Brně, C 152 Okresní soud civilní Brno, sp. zn. 2D 708/66

Karel Absolon (*16. června 1877 Boskovice, †6. října 1960 Brno)
archeolog, speleolog, tvůrce výstavy v pavilonu „Člověk a jeho rod“, Anthropos

Pozůstalostní spis dr. Karla Absolona, jehož součástí je i soupis jmění vytvořený dcerou Valerií Marií Zieglerovou. Lze z něj vyčíst, co bylo předmětem dědického řízení. Vedle každodenních předmětů, jako jsou osobní věci a jiný hmotný majetek, se zde objevují i dokončená a především nedokončená díla s příslušným dokumentačním materiálem, což bylo později předmětem soudních sporů.

MZA v Brně, D 22 Sbírka map a plánů, sig. 2388/1
MZA v Brně, D 22 Sbírka map a plánů, sig. 2388/1
„Moravia“. Mapa Moravy Jana Bussemachera z roku 1596.
MZA v Brně, D 24 Sbírka spisů a plánů státních a veřejných budov v zemi Moravskoslezské, sig. 2101

„Rozšíření objektu Františkova muzea v roce 1888“. Nákres a plán dnešní budovy Moravského zemského muzea na Zelném trhu v Brně.

MZA v Brně, Fond E 6 Benediktýni Rajhrad, signatura D g 1, originál, pergamen, latina, 4 přivěšené pečeti: 1) pečeť vydavatele, markraběte Jana Jindřicha, 2) pečeť prvorozeného syna Jošta, 3) pečeť druhorozeného syna, markraběte Jana Soběslava, 4) pečeť třetirozeného syna Prokopa
13. srpna 1375, Brno: moravský markrabě Jan Jindřich [Lucemburský, bratr císaře Karla IV.] zakládá se souhlasem svých tří synů, Jošta, Jana Soběslava, Prokopa a své manželky Alžběty, kartouzský klášter sv. Trojice v Králově Poli u Brna.
MZA v Brně, E 9 Cisterciačky Staré Brno, signatura Q 6, originál, pergamen, latina, přivěšena pečeť vydavatelky (na detailním snímku avers a revers)
1. června 1323, Brno: Eliška Rejčka, královna-vdova po dvou českých králích Václavu II. a Rudolfu I., dává klášteru cisterciaček na Starém Brně, který založila, trhové vsi Měnín a Hustopeče s vesnicemi Starovicemi a Starovičkami.
MZA v Brně, F 239 Velkostatek Telč, dodatky
Bohatě ilustrovaný výuční list vydaný lesmistrem hraběte Leopolda Podstatského-Lichtensteina lesnímu adjunktovi Ludvíku Březovskému. Ten byl tímto uznán za vyučeného dřevařského hospodáře a polního myslivce a získal způsobilost ucházet se v tomto oboru o službu. Vydáno 26. května 1815 v Telči.
MZA v Brně, F 21 Správa světské nadace šlechtičen Mariánská škola Brno, inv. č. 190, p. č. 83
MZA v Brně, F 21 Správa světské nadace šlechtičen Mariánská škola Brno, inv. č. 190, p. č. 83
Rodový vývod sester Žďárských z Kozmačova a Šternfeldu, který sloužil jako doklad pro členství v nadaci Mariánské školy v Brně. Tento vývod z roku 1760 patří ve fondu mezi nejstarší dochované.
MZA v Brně, G 445 Rodinný archiv Sylva Taroucců Čechy pod Kosířem, skříňka č. 1, inv. č. 201, sign. 87
V Rodinném archivu Sylva-Taroucců se vyskytuje soubor pečetních typářů z období přelomu 18. a 19. století, které jsou nejenom zajímavým sfragistickým artefaktem, ale i dokladem vysokého zlatnického a ryteckého umu své doby. Typáře ve tvaru kaloty (kulové otočné pečetidlo zbroušené do tří ploch) a kuželky se zdobným držadlem ze slonoviny, kosti, onyxu, pozlaceného kovu a železa jsou netradičním typem archiválií, které má náš archiv ve svých fondech.
MZA v Brně, G 151 Rodinný archiv větve Seilernů Lukov, kart. č. 7
MZA v Brně, G 151 Rodinný archiv větve Seilernů Lukov, kart. č. 7
Další „nepapírovou“ archiválii představuje dracounová hvězda z Rodinného archivu Seilern-Aspangů. V roce 1768 jmenovala císařovna Marie Terezie Christiana Augusta hraběte Seilern-Aspang rytířem velkého kříže Řádu sv. Štěpána. Řádový velkokříž byl doplněn o stříbrnou náprsní osmicípou hvězdu z textilního materiálu vyšívanou zlatým dracounem. Brněnský exemplář hvězdy patří k nejstarším a nejzachovalejším řádovým hvězdám z prvních let existence řádu založeného v roce 1764.
MZA v Brně, K 21 Vlnařský průmysl, oborové ředitelství, Brno, kart. 396, inv. č. 452

Fotografie textilního podniku Mosilana (1961–1969)

Areál Mosilany byl vymezený ulicemi Špitálka, Křenová, Vlhká a náspem železniční trati, tvořil ho soubor celkem devětačtyřiceti budov. Mosilana se orientovala na tradiční výrobu zboží z mykané a česané příze, tkanin z česané příze na pánské obleky a dámské kostýmy.

MZA v Brně, K 229 Fruta Brno, s. p., Brno, I. díl, kart. 6

Etikety výrobků Fruty Brno (1973)

Minikatalog etiket konzervárenských a lihovarských výrobků Fruty Brno z roku 1973. Věhlasným produktem Znojemské Fruty byly sterilované sladkokyselé okurky známé jako znojemské okurky, kterých se vyrobilo až 15 000 tun ročně.